Rabi Jehuda Leib HaLevi Ašlag (1884-1954) je znám jako Baal HaSulam (Vlastník Žebříku) díky svému Sulamu (žebříku), komentáři ke Knize Zohar. Baal HaSulam zasvětil svůj život interpretacím a inovacím moudrosti kabaly, rozšiřujíc ji v Izraeli a po světě. Vyvinul unikátní metodu studia kabaly, díky níž se člověk může ponořit do hlubin reality a odhalit její kořeny a smysl existence.

V mnoha směrech byl Rabaš posledním ze "zlaté linie." Posledním článkem řetězu největších kabalistů. Tato linie začala patriarchou Abrahamem a skončila Rabašovým otcem, rabínem Jehudou Ašlagem, a Rabašem samotným. Jeho role v této linii je pro nás možná nejdůležitější, jelikož on nás spojuje s těmi velkými kabalisty. Svými pracemi adaptoval metodu kabaly naší generaci.

Abychom zahájili studium kabaly jako zdroje všech věd, musíme si v dostatečné míře vyjasnit podstatu této vědy. V opačném případě studium spojení kabaly s ostatními oblastmi vědění bude fragmentární a zbavené osnovy. Podstata této vědy je neobyčejně hluboká. Doufáme, že v rámci daného tématu se nám podařilo definovat její základní věty v dostupné formě a zformovat u studujícího pravdivé představy o kabale, což zabrání chybám v průběhu dalšího studia.

Při studiu základů jakékoliv vědy je nutné vytvořit správné představy o třech věcech: předmětu dané vědy, specifické a jen jí vlastní metodě a terminologii, kterou tato věda využívá ke studiu svého předmětu.

Toto  téma vychází ze studie „Podstata vědy kabaly,“ jejímž autorem je velký kabalista 20. století Baal HaSulam, a je zpracováno vyučujícími Výzkumného institutu kabaly J. Ašlaga podle materiálů z přednášek M. Laitmana.

Během celé své existence se lidstvo snaží pochopit a určit své místo v tomto světě a také předurčení člověka. Tuny inkoustu a knihařských barev se již spotřebovaly na tyto pokusy. Již dlouhá staletí civilizované společnosti pokorně platí zdánlivě neproduktivní práci filosofů, protože podvědomě cítí, že právě oni (je jedno s jakým výsledkem) se zabývají těmi nejdůležitějšími věcmi.

V ohromném množství filosofických knih najdeme všechno, co člověk dokázal poznat a pochopit o sobě, o světě, o svých vztazích s okolním prostředím, o smyslu své existence a cestách, kterými se to dá realizovat v měřítku jedince a celého lidstva.

Kabalistická věda, která studuje vesmír a místo, které v něm má člověk, se rozvíjela již dlouho před vznikem filosofie. Poslední dobou se toto starověké učení stalo nejmodernější vědou, která se odhaluje a je přístupná každému, koho zajímají globální otázky poznání a existence světa.

Kabala se již neprezentuje jenom skrze výklady a popisy historiků a filosofů, ale dnes se odhaluje pro všechny zájemce jako praktická věda. Podobně jako přírodní vědy ukazuje kabala možnosti praktického odhalení světa a podstaty člověka.

M. Laitman