Skutečná láska existuje jen v duchovním světě. 

Pokud si myslíte, že vás nalezení lásky z pohádek udělá šťastnými, znovu se zamyslete. Láska z pohádek není opravdová láska, ale využívání jiných pro své uspokojení.

Co běžně nazýváme láskou, je egoistické uspokojení jedné osoby druhou, ať již jde o sexuální či jiný způsob naplnění, který od druhé osoby přijímáme. A zcela jasně to není láska.

Co je pak láska? Láska je, když nevěnujete pozornost sobě, ale převezmete přání/touhy jiných osob a snažíte se je naplnit přesně tím způsobem, jakým by chtěli. Jinými slovy, stanete se prostředkem k naplnění tužeb jiných osob. Toto je skutečná láska, a ta existuje pouze v duchovním světě. Není tam rozdílu muže či ženy – důležité jsou touhy, duše.

Oproti tomu, mluvíme-li o lásce v tomto světě, opravdu mluvíme o přitažlivosti a potěšení, které jsou vyvolané hormony. Pokud bychom osobu odpojili od jeho hormonálního systému, nebyla by schopna „lásku“ cítit. To znovu ukazuje, že to, co obvykle považujeme za lásku, je jen egoistická touha se radovat. Někdy může být toto přání tak kruté, že si přejeme získat naplnění na účet jiné osoby.

Proto láska, o které čteme v pohádkách, je vlastně iluze, a ve skutečnosti neexistuje. Je to proto, že všechny naše touhy jsou založeny pouze na přání naplnit sebe sama. Dokonce i když dáváme něco ostatním, děláme to jen proto, že nám to dělá radost. Náš čin dávání je bezcenný, protože zatímco ten čin provádíme, to, co je pro nás skutečně důležité, je to, co cítíme my.