Neříkejte svým dětem, co mají dělat – udělejte to tak, aby to chtěly samy. Základní princip správné výchovy je vlastně velmi jednoduchý: rodiče by neměli dítěti říkat, co dělat, ale pouze jak to dělat, pokud o to dítě žádá.

"Mami,  ublížili mi ve škole!" - s takovým problémem se setkává hodně rodičů. Co máme dítěti poradit? Aby mu to vrátilo; aby si s tím, kdo je urazil, zkusilo promluvit; aby si na něj stěžovalo dospělým - každá z těchto rad má jak své přednosti, tak své nedostatky. A spolu s tím si rodiče musí pamatovat, že se naše rada může stát ve výchově dítěte rozhodující. Vždyť na "malých" rozhodnutích, zdánlivě snadných volbách v mladším věku, může budoucnost dítěte záležet možná až do stáří – společnost, do které se dostane, zvyky, se kterými vstoupí do života, priority, kterými se bude řídit.

Ve Francii takové děti nazývají „teflonovými“,  na Britských ostrovech „dětmi tisíciletí,“ v Rusku jsou „dětmi světla.“ Ale nejčastěji je všichni nazývají „dětmi indigo.“ Jaké jsou tyto děti indigo? Podle slov doktora Verscheho lze děti indigo od jejich vrstevníků snadno rozeznat. Tyto děti mají tvůrčí schopnosti, vysoký intelekt, rozhodný a houževnatý charakter. Často vidí racionálnější způsob, jak něco udělat, ale okolí to vnímá jako porušení pravidel. Původní metody na děti indigo nezabírají - vůbec nereagují na přísná výchovná opatření, tresty, výhružky nebo ponižování.

Sourozenecká žárlivost je přirozenou reakcí egoismu. Po narození mladšího sourozence se starší dítě často stane zlostným. Nenávidí nové dítě, závidí mu a dokonce se mu snaží ublížit.To je přirozenou reakcí egoismu. Rodiče mohou malému dítěti vysvětlovat, jak by chtěli, aby se chovalo, ale je nemožné od něj žádat správnou reakci. Je psáno, „Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho.“ To znamená, že rodiče musí jejich starší dítě kompenzovat za tuto novou pozici v rodině, takže bude mít pocit, že jeho dobrý postoj k novorozenci je pro něj výhodný.

"Výchova nevytváří nic nového, ale spíše odhaluje to, co je již v člověku skryto." (Rav Kook, Eseje Raiah, str. 100) Být rodiči nebude nikdy lehkou prací. K dlouhým hodinám beze spánku a starostem o blaho dítěte musíme přičíst nejtěžší a nejvyzývavější úkol ze všech - schopnost odpovědět na každou otázku, kterou položí. Jistě je mnoho z vás obeznámeno se situací, kdy se na vás dítě zadívá svýma velikýma, zvědavýma očima. Nevinně se vám podívá přímo do očí, a nemilosrdně na vás vystřelí otázku, která se vztahuje k významu života a jeho úloze.