Kabala je věda o vesmíru, jeho vzniku, celkovém uspořádání, pohybu, o jeho celku a každé jeho součásti jednotlivě.
Kabala zkoumá:
- stvoření vesmíru, včetně duchovních světů, náš kosmos, sluneční soustavu, neživou, rostlinnou, živočišnou přírodu a člověka,
- průběh a konečný cíl procesu vývoje,
- možnost zásahu člověka do tohoto procesu (antropologický faktor),
- spojení mezi dnešním stavem a stavy, ve kterých jsme pobývali až do objevení člověka a společnosti na této zemi,
- smyl tohoto úseku života, během kterého existujeme jako biologické tělo, a přes nějž vnímáme obklopující svět,
- stav, ve kterém existujeme před svým narozením, náš stav v tomto světě a stav ve kterém pobýváme po smrti,
- koloběhy života – existují-li - a jakým způsobem jsou mezi sebou spojeny,
- možnost zapojit se během pozemského života do vyšší formy, ve které pobýváme před narozením a po smrti,
- zdroje věd, umění, kultury – tj. všeho, co je spojeno s jazykem a chováním člověka; jejich kořeny a příčiny realizace právě v této formě.
Kabala vysvětluje všechny shora uvedené otázky, protože indikuje společný Zákon, předkládá sumární vzorec popsání celého vesmíru. Einstein snil o nalezení vzorce, který by spojoval celý vesmír, se všemi jeho detaily, chápajíc, že pokud takový vzorec je možný, tak musí být velmi průzračný. Musí to být vzájemná součinnost mezi několika parametry spojenými jednoduchou funkční vazbou. Kabala nás přivádí k tomuto vše vysvětlujícímu vzorci. K tomuto závěru došli kabalisté jako k výsledku svých výzkumů a člověk, který studuje kabalu, se o tom může osobně přesvědčit.