Přepis

Otázka: Jsou v tomto světě zázraky? Vytváří Stvořitel zázraky?

Rav Michael Laitman: Zázraky? Ne, nejsou tu zázraky, není tu svatá voda, nejsou tu amulety. Zapomeňte na tyto věci.

Po tisíce let v ně lidé věřili. Bylo by velmi pěkné, kdybychom je měli. Ale kromě psychologického hlediska na nich nic není. Ačkoliv je někdy psychologická podpora potřebná, protože pokud něčemu věříme, dává nám to dodatečnou sílu a může to být obráceno v opravdový zázrak.

Ale opět, zázrak není něco, co by bylo nad Přírodou. Vše, co zkoumáme, a vše, co známe je nakonec Příroda. Vně Přírody není nic.

A moudrost kabaly také pouze rozšiřuje poznání o existující realitě, uvnitř níž všichni existujeme. Takže tu nejsou zázraky. Pokud byste sem přivedli pravěkého člověka, myslel by si, že všechno kolem je zázrak. Záleží to na našem poznání reality.

Dr. Jeffrey Satinover: Teď odpovím trochu zvláštně. Mohl bych ne zcela vážně začít tím, že řeknu, „No ano, co se faktů týče, jsou tu zázraky,“ avšak Rav Laitman velmi opatrně zdůraznil, že zázrak je něco, co je vně Přírody.

Tohle pro vás jistě může znít jako zázrak. Na Univerzitě v Paříži je teoretický fyzik, jmenující se Roland Omnez, který vyučuje úvodní kurz v kvantové mechanice. A uložil svým studentům vypočítat pravděpodobnost, že by Země a všichni její obyvatelé bez jakékoliv poruchy jednoduše zmizeli ze svého orbitu kolem slunce a pak se neporušení objevili u hvězdy, která je vzdálená osm nebo deset světelných let.

Pointou je, že to není nemožné. Mohlo by se to stát. Je zde konečná možnost, že by se to mohlo stát v několika příštích minutách.  Nyní tato možnost je kolem jedné ku deseti na dadesátou na osmdesátou čtvrtou (Now that probability is on the order of one over ten to the tenth to the eighty fourth power), což mimořádně malá pravděpodobnost. Takže to není něco, kolem čeho bych se nějak moc vzrušoval.

Ale pointou je, že v klasickém pochopení fyzického světa, v deterministickém pohledu na svět – což, jak je chápáno, nyní není případem – je taková věc zcela nemožná. Pravděpodobnost, že by se stala, je přesně nula, ne téměř nula.

A během našeho moderního fyzického chápání světa vidíme, že se dějí „zázračné“ věci. Teď nemyslím zázračné ve smyslu, v jakém by je viděl zázračné primitivní člověk. Myslím například, že sub-atomová částice, která je běžně v jednom okamžiku na jednom místě, se najednou ztratí z místa, kde byla, a znovu se objeví v nějaké vzdálenosti, zcela neporušená, aniž by překonala vzdálenost, která zde ležela. 

Teď toto se děje zcela běžně, triliónkrát a triliónkrát za sekundu. Důvodem, proč se to děje je kvůli měřítku, přirozenosti částic. Důvod, proč byli jeho studenti schopni vypočítat to číslo deset na desátou na osmdesátou čtvrtou, má co dělat s masou Země, komplexností systému, počtem zahrnutých částic, a pravděpodobnost se stala velmi, velmi malou. 

Ale ve skutečnosti je přírodě vlastní, že se pořád dějí naprosto zázračné věci. Pokud budete definovat zázrak jako něco, co stojí vně Přírody, pak se podle definice zázraky nikdy nedějí. Ale pokud budete zázraky definovat jako věci, které se dějí, a pro které není ve fyzickém univerzu příčina, pak je ve skutečnosti celá fyzická realita prostoupena zázračnem.