117. Vynaložil jsi úsilí a nenašel jsi – nevěř

     Požadovaná míra úsilí – to je naše povinnost. Věnujíce člověku dárek, Stvořitel chce, aby pocítil vzácnost dárku, jinak je podobný hlupáku, o kterém řekli mudrci: „Jaký hlupák, který ztrácí to, co mu dávají“. A jelikož si neváží dárku, pak ho ani nechrání.

     Obvykle si člověk necení věc, kterou neměl zapotřebí. A čím více ji člověk potřebuje a trpí bez ní nedostatkem, tím větší dostane naplnění a radost, když dosáhne požadovaného. Je to vidět na příkladu člověka, kterému nabízí různé lákavé nápoje, ale pokud nemá žízeň, nepocítí žádnou chuť, která je „jako balzám pro utahanou duši“.

     A proto, když někdo uspořádá pohoštění, aby pokochal a potěšil kamarády, pak spolu s rybou, masem a různými delikatesy, dává na stůl pálivé koření, takové, jako je hořčice, pálivý pepř, marinády a v soli nakládanou zeleninu. A všechno je to proto, aby povzbudili hlad. Vždyť pokud srdce zakusí hořkou nebo ostrou chuť, probudí se v něm hlad a přání, které se pak dá naplnit na hostině různými pohoštěními. 

     A nikoho nenapadne zeptat se: „Na co mi jsou koření, povzbuzující hlad? Copak nestačí hostiteli připravit pouze to, co uhasí přání hostů, tj. samotné jídlo, a nepovzbuzovat v nich ještě větší chuť? “A odpověď je jasná všem, vždyť hostitel si přeje, aby si hosti vychutnali pohoštění, a čím větší budou mít hlad, tím větší naplnění z hostiny dostanou.

     Proto, abys byl poctěn světlem Stvořitele, je nutné trpět jeho nedostatkem. A pocit nedostatku je bezprostředně spojen s vynaloženým úsilím – čím více usiluje člověk o spojení se Stvořitelem, v době největšího skrytí, tím více potřebuje Stvořitele, aby mu Stvořitel otevřel oči, a poskytnul možnost jít cestou Stvořitele. A když už má toto kli – utrpení od nedostatku Stvořitele, pak Stvořitel pomáhá člověku ze shora, a samozřejmě, že takový dárek si člověk dokáže udržet. Takže úsilí – to je zadní strana (achoraim). A když člověk získává zadní stranu, potom také dostává možnost být poctěn lícní stranou (panim) – odhalení tváře Stvořitele.

     A o tom je řečeno: „Hlupák neusiluje o pochopení“, tj. necítí přání vynakládat úsilí, aby dosáhl pochopení. Z toho vyplývá, že on nemá „zadní stranu“, a to znamená, že pro něj není možné otevřít „lícní stranu“, tvář Stvořitele. A o tom je řečeno: „V míře utrpení – je odměna“. Tj. utrpení, znamenající vynakládané úsilí, budují v člověku přání, kli, které mu dovolí dostat odměnu. A čím větší bude mít utrpení, tím větší radostí a naplněním bude moci být poctěn.