Skrytí - je náprava, bez které by člověk nedokázal dosáhnout žádné dokonalosti, vždyť jinak není schopen přijít k důležitosti duchovna. Skrytí avšak dělá tuto věc důležitou. I když sám člověk není schopen ocenit skutečný význam této věci, skrytí jí ale dává větší hodnotu. A čím více cítí skrytí, tím má více důvodů si jí vážit.

 

Je to jako žebřík, po kterém stoupá schod za schodem, až přichází na místo, které je pro něho určeno. Dosahuje jeho pomoci takové úrovně pochopení důležitosti, na kterém je již schopen se udržet. I když skutečná úroveň důležitosti Stvořitele se nedá odhalit, stejně ji rozkrývá v takové míře, která mu dovoluje dále existovat.

 

Samo od sebe se ale skrytí nenazývá skrytím a záleží pouze na velikosti přání ho rozkrýt. Vždyť čím více si přejeme nějakou věc, tím je bolestivější její skrytí. A z toho pochop podstatu řečeného: "Celá země je naplněna Jeho velikostí". Jelikož tomu věříme, ale stejně tak se i skrytím plní celá země. 

 

A o budoucnu je napsáno: "A postavím si kolem ní ohnivou zeď a budu mezi ní slavný" (Prorok Zachariáš). Oheň znamená skrytí, ale "mezi ní budu slavný" – tj. rozkryje se Jeho sláva. A všechno tohle pochází z velkého přání k rozkrytí, i když skrytí bude dále existovat. Ale liší se to od té doby, kdy skrytí existuje a není snaha k rozkrytí, a proto se nazývá vyhnanstvím. Ale v budoucnu, bez ohledu na skrytí, stejně tak bude existovat snaha ho rozkrýt. A přát si rozkrytí je to nejdůležitější.