Zaslechl jsem 24 Adara ( 19 března 1944) v Jeruzalému

Duchovní pojem "člověk" se skládá ze tří těl: vnitřní tělo, oblečení duše - klipat Nóga a klipa "Mišcha de-chivia" (hadí kůže).

Aby se člověk uvolnil od posledních dvou těl, která vadí svatosti a měl možnost používat pouze vnitřní tělo, je nutno myslet pouze na to, co je s ním spojeno.

To znamená, že  všechny myšlenky člověka se musejí stále nacházet v tom, že "Není nikdo jiný kromě Něj" a pouze On koná a bude konat činy ve vesmíru a žádné stvoření, žádná jiná síla na světě, nemůže odpojit člověka od duchovna.

A tím, že člověk už nemyslí na dvě vnější těla, umírají tyto nedostatkem potravy a nemají možnost existovat. Vždyť tím, že na ně člověk myslí, jim dává životní sílu. 

Proto je řečeno: "S potem v tváři budeš jíst svůj chléb". Vždyť před hříchem se Stromem Poznání život člověka nezáležel na chlebu, tj. člověk nemusel vykonávat zvláštní činy, aby dostal světlo a životní sílu - světlo mu svítilo stále. Ale po hříšném pádu se přilepila k tělu člověka Mišcha de-chivia a jeho život začal záležet na chlebu, tj. na stravě, kterou je nutno pokaždé přijímat znovu. Ale tím, že nedostávají stravu, tato dvě vnější těla umírají. A je to velká náprava, která poskytuje možnost zbavit se těchto dvou nečistých těl. 

Proto je na člověku, aby vynakládal úsilí a snažil se nemyslet na to, co se týká těchto dvou těl. O čemž je řečeno: " Hříšné myšlenky jsou horší než samotný hřích", protože myšlenky jsou potravou pro dvě vnější těla. A tím, že člověk nad nimi přemýšlí - dostávají tato těla životní sílu.

Proto člověk musí myslet pouze na vnitřní tělo, které je oděvem jeho svaté duše. Je nutno totiž myslet na to, co se nachází "mimo jeho kůži" - mimo sobecké zájmy, což znamená "mimo tělo", mimo egoistické výhody a myslet pouze na užitek bližnímu.

A toto se nazývá "mimo kůži", protože všechno, co je mimo tělo, nemůže mít žádné spojení s klipot (egoistické záměry) a veškerý kontakt s klipot je pouze "uvnitř kůže", ve všem co má vztah s tělem, s egoizmem. Ke všemu, co se obléká na tělo, se okamžitě přisaje klipot a to, co se neobléká na tělo, je jí nedostupné.

A pokud se člověku daří nacházet se se svými myšlenkami mimo zájmy těla, potom se stává hodným toho, o čem je řečeno: "A toto je vyryto za mojí kůží, a ze svého těla uvidím Stvořitele" (Job 19:26). "Toto" - je náznak na rozkrytí Svaté Šechiny a "vyryto" - znamená náprava, která jí dovoluje se nacházet mimo kůži člověka. A potom se stává hodným "ze svého těla uvidět Stvořitele" - tj. Stvořitel se rozkrývá tak, že se obléká do vnitřního těla člověka. A dochází k tomu pouze pokud člověk souhlasí s prací mimo své tělo, tj. bez jakéhokoliv potěšení.

Zatímco hříšníci, kteří si přejí dostat potěšení za svoji práci uvnitř těla, "uvnitř kůže"(do svých přání), "umírají, nedosáhnuvši moudrosti" - tj. neobdrží žádné světlo, nedosáhnou ničeho. A právě spravedliví budou hodni obléct si světlo na svá těla.