Abychom zahájili studium kabaly jako zdroje všech věd, musíme si v dostatečné míře vyjasnit podstatu této vědy. V opačném případě studium spojení kabaly s ostatními oblastmi vědění bude fragmentární a zbavené osnovy. Podstata této vědy je neobyčejně hluboká. Doufáme, že v rámci daného tématu se nám podařilo definovat její základní věty v dostupné formě a zformovat u studujícího pravdivé představy o kabale, což zabrání chybám v průběhu dalšího studia.
Při studiu základů jakékoliv vědy je nutné vytvořit správné představy o třech věcech: předmětu dané vědy, specifické a jen jí vlastní metodě a terminologii, kterou tato věda využívá ke studiu svého předmětu.
Toto téma vychází ze studie „Podstata vědy kabaly,“ jejímž autorem je velký kabalista 20. století Baal HaSulam, a je zpracováno vyučujícími Výzkumného institutu kabaly J. Ašlaga podle materiálů z přednášek M. Laitmana. |
Vyšším světem se nazývá svět, který se nachází mimo obyčejné představy. My myslíme v rámci těchto tří kategorii: čas, prostor, pohyb. Mimo tyto kategorie nemůžeme pochopit ani svou existenci, ani jakékoliv změny, nic v sobě, nic mimo sebe. Vzhledem k tomu, že náš slovník plně vychází z našeho života v čase, prostoru a pohybu, nemůže ani popsat to, co existuje mimo tyto tři kategorie.
Není nic v nižším světě, co by nemělo původ ve světě Vyšším a nepramenilo z něj. Kořen, nacházející se ve Vyšším světě, nutí odpovídající větev v nižším světě mít formu a vlastnosti kořene.
Zde je nutné dodat: pouze pokud si to samotná větev přeje. Jinak mezi nimi není žádné spojení. Zde se má přirozeně na mysli, že nižší chápe, že on je nižší ve vztahu ke svému kořenu, že pro něj vše přichází ze shora a přichází pouze proto, aby to do sebe správně přijal, napravil se a připodobnil se vyššímu.
Není v našich silách vyjadřovat zvuky nebo písmeny našeho světa to, co jsme se dozvěděli o Vyšším světě, vzhledem tomu, že náš slovník je přizpůsoben pouze předávání informací o našem světě.
Mnozí se chybně domnívají, že všechny názvy a pojmy, používané v kabalistické vědě, se řadí do kategorie abstraktních, tj. že jsou tyto názvy prostě připisovány určitým objektům stejně jako je to u jiných věd – fyziky, chemie, biologie – kde dostává jakýkoliv viditelný objekt, činnost nebo síla název proto, že se tak lidé domluvili.
Podívejme se na nějakého malého živočicha (malý živý organizmus), jehož role spočívá jen v tom, aby se najedl a v tomto stavu přežil určitou dobu, která je potřebná pro zrod potomstva a zajištění existence druhu. Jednoduchým živým organizmem se nazývá ten, který produkuje sobě podobný organizmus a nemá žádný jiný cíl (osobní, vyšší nebo vedlejší) kromě reprodukce. Takto primitivní jsou jednobuněčné bytosti, například améby. Tento organizmus se dělí napůl a tím ukončuje svoji existenci, znovu se rozděluje a znovu ukončuje svoji existenci.
Stvořitel stvořil touhu po naplnění. On sám je „Acmuto“ - nepostižitelný. Není dostupný žádné vědě. Stvořitel stvořil touhu a ve vztahu k ní vyvíjí určitou činnost. Studujeme právě činnost Stvořitele ve vztahu ke stvoření, tato činnost je předmětem kabalistické vědy. Kabala studuje vše, co je vně Stvořitele, vzhledem k tomu, že sám Stvořitel je nepostižitelný.
|
|