Když Adam napraví své činy a oduševní je, stoupá společně se světy do Světa Acilut. Poté, co projde 6,000 stupni nápravy, Adam HaRišon plně vystoupí do Světa Acilut. Každá duše, jsouce střípkem Parcufu Adam HaRišon, následuje stejnou cestu.

Nemůžeme volit, co potřebuje být napraveno, ale napravovat to, co je nám Shora sesíláno, co je nám odhalováno. A tak dále do Nejvyšší úrovně.

Duše jsou pozvedány do Světa Acilut, aby jim bylo ukázáno, jaké inherentní meze tam existují, aby je uvnitř sebe mohly dodržovat. Když si položíme meze, nevšímáme si jich. Jsme nad těmito omezeními a ony nás nevězní. Pak činy, které podnikáme, vyplývají z našich vlastních atributů. Cíl stvoření naznačuje osobní vzestup a Šabat existuje, aby nám ukázal, co existuje ve Vyšších Světech, co tam je, o co usilovat.

Pokud jen jedna touha odpovídá duchovnímu atributu neúnavného dávání, pak je v tomto bodě zavedeno spojení se Stvořitelem. Avšak je velmi obtížné zavést tento první kontakt. Když se duchovnu otevřeme, jasně je chápeme a nemůžeme si je splést. Pak potřebujeme přetvořit své touhy. Stvořitel za Sebe chce, abychom dosáhli nápravy a čeká naši žádost.

Brzy uvidíme, že světy mohou stoupat a klesat, ale vždy se pohybují společně v ohledu k jejich původní pozici. Vše, o čem jsme diskutovali v této kapitole je popsáno na 2100 stránkách Talmud Eser Sefirot (Studium Deseti Sefirot) od rabiho Jehudy Ašlaga. Můžete si představit, jak obsažná tato velká práce je, popisujíce dokonce i nejmenší detaily. Tato práce nejvyšší důležitosti nám pomáhá držet se zaměřeni na správný cíl. Není ničím méně než plánem k dosažení duchovna.

Altruistické a sobecké touhy se zároveň rozlámaly a promíchaly. Výsledkem se každý element rozbitých Nádob skládá z 288 částí, které jsou vhodné k nápravě a 32 částí, které nejsou. Dosažení cíle stvoření teď závisí pouze na nápravě rozbitého Světa Nekudim. Pokud uspějeme ve svém povinném úkolu, Fáze Dalet bude naplněna Světlem. Olam ha Tikun (Svět Nápravy) je vytvořen, aby postavil ucelený systém, který pak napraví Kelim Světa Nekudim.

Umožněte si potěšení vstřebat to, co je zde napsáno, jako více než jen obyčejné vědomosti. Můžete se dokonce chtít vrátit a přečít si tyto lekce několikrát, abyste pochopili to, co jsme mohli opominout. S tímto na paměti, začněme.

V těchto dvou prvních kapitolách je jistě mnoho nových konceptů, a ačkoliv bylo vyvinuto značné úsilí, aby byl materiál zjednodušen, můžete mít pocit, že jste zavaleni novými termíny. Z tohoto důvodu si pro vás může být dobré si několik znovu projít první dvě kapitoly. Materiál je v lekcích prezentován poměrně technickým a suchým způsobem, ale je takto navržen úmyslně.

Konec Nápravy následuje nápravu všech našich tužeb. První stádium ve studiu kabaly se skládá ze čtení tolika příslušných knih, kolik je možné, a „strávení“ tolika znalostí, kolik je možné. Další stádium je skupinová práce, kde touhy studenta a skupiny splývají. Studentova Nádoba se zvětšuje proporčně k počtu členů ve skupině.

Toto uvědomění si své vlastní pravé přirozenosti vede Nádobu k rozhodnutí, že musí činit, jak byla navržena a přijímat všechno potěšení, které Světlo přináší, všech jeho sto procent. Stalo se zde něco zvláštního; nezávislé rozhodnutí. V předchozích třech fázích reagovala Nádoba pouze pod vlivem Světla. Ale ve čtvrté fázi, touze ještě jednou přijmout sto procent Světla, je zcela nezávislé rozhodnutí. To je to, co rozlišuje tuto fázi od Fáze 1, Fáze Alef (Chochma). V obou fázích Nádoba pouze přijímá, ale v této poslední fázi má nyní Nádoba nezávislou touhu. Tato nezávislost je to, co nám umožňuje ji nazývat „stvoření“ či „Tvorba.“ Jinými slovy bylo přijímání potěšení volbou Nádoby, ne Stvořitele.