Zaslechl jsem v pátý den týdne Truma (11. února 1943) 

Je řečeno, že Stvořitel "dává moudrost mudrcům". Proč, vždyť by bylo správné dát moudrost hloupým? 

Ale je známo, že v duchovnu není násilí a každému se dává podle přání. Vždyť duchovno je zdrojem života a potěšení a není možné dát něco dobrého násilně. A proto pokud vidíme, že se zabýváme Tórou a přikázáními silou, to znamená, že musíme vynaložit úsilí proti svému tělu, které nesouhlasí s touto prací, protože z ní nemá potěšení -  je to samozřejmě tím, že necítí duchovno, které je uvnitř Tóry a přikázání. Duchovno  je zdrojem života a potěšení. Jak je napsáno v knize Zohar: "Pokud je pro tebe práce těžká, znamená to, že je v ní nečistá síla". 

A moudrost je možné dát pouze mudrcům, protože hloupí tuto potřebu necítí. Pouze mudrci, v souladu se svou přirozeností, potřebují moudrost. Protože moudrý má rád moudrost a získat ji je jeho jediné přání! Existuje pravidlo, že jen pouhé přání hýbe vším. Takže pokud bude člověk vynakládat veškeré úsilí, aby dosáhl moudrosti, potom jí bude hoden. Proto milující moudrost se už teď může nazývat mudrcem v souladu s jeho konečným stavem. O hloupém je ale řečeno: "Hloupý se nesnaží pochopit". Takže je řečeno: "Moudrost je pro mudrce", aby milující moudrost nebyl zklamán tím, že jí nedosáhl, i když proto vynaložil hodně úsilí. Aby měl sílu pokračovat ve své práci. Pak samozřejmě obdrží moudrost, protože ji miluje. A proto je řečeno: "Jdi touto cestou a bezpodmínečně uspěješ". Avšak co může udělat člověk, pokud je ve své přirozenosti "narozen divokým oslem" a objeví se v něm touha po moudrosti? Na toto máme radu: jednejte, "plňte Jeho slova a naslouchejte Jeho hlasu" (žalm 103). Protože pokud člověk skutečně něčeho chce dosáhnout, udělá pro dosažení cíle vše. A pokud nemá snahu dosáhnout moudrosti, znamená to, že mu chybí právě toto přání obdržet moudrost. Proto člověk začíná vynakládat úsilí, aby dosáhl přání mít moudrost. Vždyť je to to jediné, co mu chybí. 

A postup je takový, že člověk musí vynakládat úsilí v Tóře a duchovní práci, bez ohledu na to, že nemá přání.  Tomu se říká práce silou, když podniká něco, co si nepřeje. A o tomto řekli mudrci: "Všechno, co je ve tvých silách udělat - udělej!" A díky zázračné síle znalostí vznikne v člověku přání k moudrosti. A realizuje se v něm napsané: "Moudrost je pro mudrce" a bude hoden uslyšet hlas Stvořitele. A to, co učinil předtím, proti svému přání, se obrátí pro něj v dobré. A proto pokud chceme najít člověka, který má rád moudrost, musíme hledat takového, kdo vynakládá úsilí pro její dosažení, i když zatím není hoden lásky moudrosti. Ale díky svému úsilí ji jednou bude hoden milovat, tím získá přání k moudrosti a následně i samotnou moudrost. Ve své podstatě přání stát se moudrým je kli a moudrost je světlo. A tomu se říká, že v duchovnu není násilí. 

Světlo moudrosti znamená světlo života. Moudrost neznamená rozum, ale samotný život, celou jeho podstatu, bez by byl člověk mrtev. A proto se dá říct, že moudrost se nazývá životem.