ČAS JEDNAT

Již dlouho mé svědomí tíží potřeba se projevit a vytvořit základní kompozicí týkající se podstaty Judaismu, náboženství a moudrosti kabaly, a rozšířit ji mezi lid, aby lidé poznali a správně pochopili tato vznešená témata v jejich skutečném významu.

Dříve, ještě před rozvojem tiskařského průmyslu, mezi námi v Izraeli nebyly žádné bludné knihy, které by se týkaly Judaismu, jelikož zde nebyli téměř žádní spisovatelé, kteří by si nemohli stát za svými slovy, a to z jednoduchého důvodu: ve většině případů není nezodpovědný člověk slavný.

Tudíž, pokud by se náhodou někdo opovážil napsat takovou kompozici, žádný písař by ji neokopíroval, protože by nebyl zaplacen za svou práci, která z velké části byla dosti značná. Proto byla taková kompozice už od počátku odsouzena k zatracení.

V těch dnech neměli zájem o psaní těchto knih ani znalí lidé, neboť lid takové znalosti nepotřeboval. Právě naopak, měli zájem je držet v tajných komorách, protože „Sláva Boží je věc ukrýt.“ Bylo nám přikázáno skrývat podstatu Tóry a práce před těmi, kteří ji nepotřebovali, nebo ji nebyli hodni, a nedegradovat ji tím, že bude vystavena na odiv ve výkladních skříních pro lačné oči vychloubačů, protože to tak sláva Boží žádá.

Ale od té doby, kdy se knihtisk stal populárním, a spisovatelé již nepotřebují písaře, cena knih se snížila. To vydláždilo cestu nezodpovědným autorům, aby publikovali jakékoli knihy, které se jim zalíbí, pro peníze nebo pro slávu. Ale neberou v úvahu svou vlastní činnost a nezkoumají následky své práce.

Od té doby publikace výše uvedeného druhu výrazně narůstaly, bez učení nebo přijímání z úst do úst od kvalifikovaného rava, a dokonce i bez znalosti předchozích knih, které se zabývaly tímto tématem. Takoví spisovatelé sestavují teorie svých vlastních prázdných slupek, a vztahují svá slova k nejvznešenějším tématům, aby tak vylíčili podstatu národa a jeho pohádkového pokladu. Jako blázni neví, jak postupovat svědomitě, ani jakým způsobem se to naučit. Vštípili generacím chybné názory a na oplátku za jejich malicherné chtíče hřeší oni i generace budoucí.

V poslední době se jejich zápach vznesl do výše, neboť zaťali své drápy do moudrosti kabaly, nedbajíce na to, že byla tato moudrost až do dnešního dne uzamčena a spoutána za tisíci dveřmi, a že žádný člověk nemůže pochopit skutečný význam ani jediného slova, tím méně spojení mezi jedním slovem a dalším.

Je to protože ve všech skutečných knihách, které byly do dnešního dne napsány, není nic než vodítka, která stěží postačí znalému žáku, aby porozuměl jejich skutečnému významu z úst moudrého a kvalifikovaného kabalistického mudrce. „Uhnízdí se tam zmije šípová a naklade vejce , když se háďata vylíhnou, bude je chovat ve svém stínu.“ V těchto dnech se tací spiklenci násobí, kteří vytváří takové radosti, které se protiví těm, kdo je spatří.

Někteří z nich zašli až tak daleko, že se opovažují zaujímat místo vůdců generace, předstírajíce, že znají rozdíl mezi starověkými knihami a říkají, která z nich je hodna studia a která není, protože je naplněna klamy, a vyvolávají opovržení a hněv. Až dodnes byla práce zkoumání omezena na jednoho z deseti vedoucích představitelů generace; a nyní toho tito ignoranti zneužívají.

Proto bylo velmi poškozeno vnímání těchto témat veřejností. Navíc panuje atmosféra lehkomyslnosti a lidé si myslí, že letmý pohled ve volném čase je pro studium tak vznešených témat dostatečný. Přeletí po oceánu moudrosti a podstatě Judaizmu pohledem, jako ten anděl, a vyvozují závěry na základě vlastních nálad.

To jsou důvody, které mě přiměly, abych sešel ze své cesty a rozhodl se, že je čas „konat pro Pána“ a zachránit to, co ještě zachránit lze. Proto jsem si předsevzal odhalit něco ze skutečné podstaty, která se týká výše zmíněných témat, a rozšířit ji mezi lid.