Zaslechl jsem roku 1938
"Staňte se hodni předběhnout čas", tj. buďte hodni cesty Tóry (duchovního rozvoje), jinak půjdete cestou utrpení a společného rozvoje, která  nás také konec konců přivede k úmyslu stvoření. 
Cesta Tóry spočívá v tom, že se člověku posílá síla shora (sgula), aby pro sebe mohl udělat vhodné kelim. A kelim se vytváří díky dostávání potěšení světla a jeho zmizení. Vždyť podstata kli je v přání dostat potěšení, tj. v pocitu nedostatku. "Není světla bez kli" a je nutno dostat kli, abychom do něj přijali světlo. 
A obyčejný člověk nemůže cítit touhu dosáhnout duchovna předtím, než ho pocítí, protože jak je napsáno "naplnění a zmizení světla buduje hotové kli". 
Například člověk má tisíc lir a cítí se bohatý. Ale pokud si vydělá více, např. pět tisíc lir a z toho se tři tisíce ztratí a zůstane pouze s dvěma tisíci, hned potom pocítí ztrátu tří tisíc. Vždyť už obdržel kelim na tři tisíce lir, které kdysi měl.
A taková je cesta Tóry. Když si člověk zvykne na cestě Tóry litovat svých malých rozkrytí, ale pokaždé dostává menší svícení, které se objeví a zmizí, toto v něm pak vyvolává větší a větší lítost a tím buduje větší kli. Každému kli chybí světlo, které by ho naplnilo. A proto jakékoliv světlem nenaplněné místo se stává místem pro světlo víry. A pokud by se naplnilo světlem - chybělo by kli, místo pro víru.