LEKCE 3
V těchto dvou prvních kapitolách je jistě mnoho nových konceptů, a ačkoliv bylo vyvinuto značné úsilí, aby byl materiál zjednodušen, můžete mít pocit, že jste zavaleni novými termíny. Z tohoto důvodu si pro vás může být dobré si několik znovu projít první dvě kapitoly. Materiál je v lekcích prezentován poměrně technickým a suchým způsobem, ale je takto navržen úmyslně.
Pro ty z vás s bodem v sdrci, požadujícím odpovědi, a pokud máte upřímnou touhu po poznání této velké Moudrosti, ta samá touha, která vás motivuje prohloubit své úsilí, probudí také to, o čem kabala mluví jako o Ohr Makif. Můžete si vzpomenout, že to je Obklopující Světlo. Toto zvláštní Světlo dále zvyšuje studentovu touhu vnímat Stvořitele. Když čas uzraje, obdržíte další pomoc od kvalifikovaného učitele, stejně jako od práce s ostatními, uvnitř nichž je stejná spalující touha.
Nyní znovu začněme. Skončili jsme se Světlem vstupujícím a opouštějícím Parcuf. O čem o čem zde skutečně mluvím je touha, která je naplněna či nenaplněna. Když Světlo vstupuje do Parcufu, je to stejné jako, když je touha naplňována, ponechávajíce nás s pocitem úplnosti a rozkoše. A když Světlo opouští Parcuf, děje se opak a my se cítíme frustrovaní, jakoby něco chybělo. Tento pocit k nám přichází, dokonce i kdy v duchovním světě není žádná taková věc jako pocit prázdnoty či nedostatku.
Takže pokud Ohr Chochma opouští Parcuf, pak zůstává Ohr Chasadim. Když je z Parcufu vystrčeno potěšení (Ohr Chochma), Parcuf přesně ví, co se odmítnutím toho množství potěšení stane. Jinými slovy, pokud má clonu, která odmítá sobecké potěšení, to je nahrazeno Ohr Chasadim neboli altruistickým potěšením. To druhé potěšení je vyšší a silnější než sobecké potěšení. Naším úkolem je naučit se toto potěšení vnímat.
Pokud Parcuf, duše, chápe, že nemůže přijmout pod podmínkou těšení Stvořitele, ale pouze aby těšil sebe, odmítne to potěšení. Je zcela zřejmé, že aby toto rozhodnutí skutečně udělal, musí mít nějakou pomoc. Tato pomoc přijde z opačné síly – z něčeho, co má sílu odmítat potěšení. Právě zde přichází do hry clona, známá jako Masach.
Takže pokud máme clonu, aby zamezovala vstoupit Světlu, Nádoba místo temnoty začne vnímat Světlo. Pokud zde není clona, pak Světlo jednoduše vstoupí. V takovém stavu zde není protiklad a jakékoliv vnímání je nemožné. Bylo by to podobné plamínku svíčky, který je pohlcen světlem pochodně. Další příklad může být člověk bez ušního bubínku. Bez clony (stěny) uvnitř ucha mohou vstoupit všechny možné zvuky, ale nebudou slyšeny. Co způsobuje, aby byla Nádoba schopna vybudovat clonu je absence Světla během Prvního Omezení, vykonaném Nádobou.
Máme spoustu tužeb. Ale touha může být brána za duchovní pouze, pokud je ve vstupu do Parcufu umístěna clona. Clona pracuje jako určitý druh záklopky, vpouštějící to Světlo dovnitř pouze pod prvořadou podmínkou těšení Stvořitele.
Takže náš počáteční hlavní cíl je přijmout do duše, do Parcufu, to Světlo. Jakmile Světlo vstoupí do Nádoby, začne ji ovlivňovat, předávajíce své vlastní atributy Nádobě. Jakmile se to stane, cítíme rozdíl mezi našimi vlastními vlastnostmi (přijímat) a vlastnostmi Světla (odevzdávat). Tento proces nás nutí být zahanbeni přijímáním Světla a zároveň nás nutí chtít Světlo připomínat.
Nyní je zde důležité poznamenat, že Duchovní Světlo (potěšení z vnímání Stvořitele) nemůže podstatu Nádoby změnit z přijímání na odevzdávání. Má pouze schopnost změnit pro koho přijímá Nádoba potěšení, neboli (změnit) záměr. Přijímám, protože chci těšit sebe nebo přijímám, abych těšil Stvořitele?
Pokud se Nádoba rozhodne používat sebe tímto způsobem, nazývá se to „přijímáním kvůli dávání.“ Je to situace, kde každý vyhrává. Nádoba, Malchut, si úplně užívá přijímání Světla. Zároveň Malchut také vrací rozkoš Stvořiteli. Tato smyčka potěšení je nekonečná.
Abychom to vysvětlili trochu dál, vraťme se k Fázi 1 (Chochma). To je kde Přímé Světlo (Ohr Jašar) vstupuje do Nádoby. Malchut od této Ohr Jašar přijal potěšení. Vnímání Dárce samozřejmě zruší toto Světlo. Ale v našem stavu, kde se Světlo šíří celou cestu do našeho světa, a tentokrát je vráceno za použití clony, Masachu; Malchut dělá stejnou věc, naplní se celým Světlem, ale tentokrát je jeho záměr těšit Stvořitele. To mu umožňuje dosáhnout nekonečného Světla. Není zde rušení. Díky tomuto procesu všechny jeho touhy, jak ty nejnižší, tak ty nejvyšší, vedou k nikdy nekončící rozkoši. To je také míněno vyjádřením „pocit úplnosti a jednoty.“
Vzpomeňte si, že máme pět Parcufim, Galgalta, AB, SAG, MA a BON. Když se Galgalta naplnila a pak odmítla Světlo, bylo vytvořeno AB a tak dále celou cestu do BON. Ale to není ani zdaleka konec příběhu. Vzpomínáte si na to místo, zvané Tabur, kde bylo nemožné přijmout v Malchut Světlo? Náš cíl je nyní napravit tuto situaci.
Prblém je, že touhy pod Tabur nemají clonu, takže nemohou být naplněny Světlem. Dobré zprávy jsou, že je zde jedna část duchovní mašinerie, která je určena k udělání právě této věci. Je to nový Parcuf, zvaný Nekudot de SAG. Co to znamená? Znamená to, že Parcuf Nekudot je určitým druhem pod-Parcufu, který se objevuje, zatímco Světlo opouští Parcuf SAG. Tento Parcuf je unikátní a je skutečně schopen jít pod Tabur, napravujíce všechny ty extrémně silné touhy také tam.
Abychom pochopili proč, je důležité si vzpomenout na jména různých Parcufim: Galgalta – Keter, AB – Chochma, SAG – Bina, MA – Zeir Anpin a BON – Malchut. Vzpomínáte si na Stádium 3, nazývané Fáze Bet? V tomto stádiu chce Nádoba jen odevzdávat, a to je přesně charakteristika SAG, nazývaného Bina. Binu by přijímání nemohlo zajímat méně; chce jen odevzdávat, dávat bez zábran Ohr Chasadim, být jako Stvořitel. To ji dělá ideální pro expanzi pod Tabur a styk s těmi Nádobami, které aktuálně nemohou přijímat Světlo.
Můžete si také vzpomenout, že všechny Parcufim jsou postaveny na vzpomínkách (Rešimot neboli záznamech) předchozího Parcufu. Také jsme mluvili o tom, že jsou dva druhy Rešimot: Rešimo Světla, nazývané Hitlabšut a Rešimo touhy, nazývané Aviut. Rozpis je následující: Galgalta je postavena na Rešimot (4,4); AB je postaveno na (4,3); SAG je postaveno na (3,2); MA je postaveno na (2,1) a BON je postaveno na (1,0). Nyní se podívejme na SAG. Tento Parcuf je postaven na paměti potěšení (Světla) se sílou 3 a pamětí touhy, postavené se sílou 2.
Jak Světlo opouští Parcuf SAG, zvedá se skrze tyto stádia Parcufu, o kterých jsme se učili (viz obrázek 4). Když Světlo vyjde ze vnitřku úrovně Bina toho Parcufu, Rešimot, které zůstávají, jsou (2,2), přesná kombinace dávání, která je potřebná ke snížení pod Tabur. A to je přesně to, co se stae.
Pod Taburem začíná Parcuf Nekudot de SAG expandovat a naplňovat tuto sekci Galgalty Světlem Chsadim, Světlem Potěšení z dávání. Veškerým smyslem tohoto Parcufu je pozvednout nenapravené touhy do své vlastní úrovně a napravit je. Je důležité si zapamatovat, že veškerý smysl je tu napravit Nádobu, aby mohla přijímat všude, včetně oblasti pod Taburem.
Pod Taburem, v tom místě nejsilnějších tužeb, naplňují Nekudot de SAG („de“ je v Aramejštině něco jako anglické „of“) Galgaltu Světlem Chasadim, tj. potěšeními z dávání. Tato potěšení mohou být v Parcufu rozptýlena bez zábran k jakékoliv touze. Pod Taburem formují Nekudot de SAG nový Parcuf, který obsahuje svých vlastních deset Sefirot: Keter, Chochma, Bina, Chesed, Gevura, Tifferet, Necach, Hod, Jesod a Malchut.
Tento Parcuf nese jméno Nekudot de SAG. Má v celém procesu nápravy nejvyšší důležitost, jelikož je částí Biny, která nenapravené touhy pozvedá do své úrovně, napravuje je a pozvedá nad Binu.
Z vrchu do Taburu se Galgalta skládá:
i. Na úrovni Roš: Sefirot Keter, Chochma a Bina.
ii. Na úrovni Toch: Chesed, Gevura a Tifferet.
iii. Pod úrovní Tabur, v úrovni Sof: Necach, Hod, Jesod a Malchut.
Když Nekudot de SAG sestoupí pod Tabur a začnou přenášet Světlo Chasadim do Sofu Galgalty, jsou vystaveny silné reakci ze strany Rešimot, zůstávajících v Sofu Galgalty po Světle, které tyto Kelim (plurál pro Kli) původně naplňovalo. Můžete si vzpomenout, že úplně první věc, kterou bytost (stádium 4) dělá, je že zcela pojme Světlo a naplní Galgaltu.
Tyto Rešimot jsou síly Dalet-Gimel (4,3). Síla Dalet-Gimel (Hitlabšut úrovně 4, Aviut úrovně 3) je vyšší než síla Masachu Nekudot de SAG (Hitlabšut úrovně 2, Aviut úrovně 2). Proto SAG nemůže tak silnému Světlu-touze odporovat a začne jej přijímat pro sebe.
Nyní můžeme prozkoumat fázi Bina v šíření Přímého Světla shora dolů (viz Obrázek 6).
Tato fáze se skládá ze dvou částí:
(i) V první části, nechce přijímat nic, zatímco bez zábran dává. Tato část se nazývá Gar de Bina a je obdařena altruistickými atributy.
(ii) Druhá část již zvažuje přijímání Světla, aby jej předávala dál. Ačkoliv přijímá, nedělá to pro sebe. Tato část Biny se nazývá Zat de Bina. Stejný věc nastane v Parcufu Nekudot de SAG, který vlastní atributy Biny:
Prvních šest Sefirot nese jméno Gar de Bina a poslední čtyři Sefirot jsou pojmenovány Zat de Bina. Mocné Světlo Chochma, které dosahuje Gar de Bina, na něj nepůsobí; (Gar de Bina) je k tomu Světlu netečné. Tato část Biny si přeje jen odevzdávat. Avšak Zat de Bina, které touží přijímat, aby dávalo nižším úrovním, může přijmout jen to Světlo, které se vztahuje k Aviut Bet.
Pokud jsou touhy, dosahující Zat de Bina silnějšího Aviut, objeví se touha přijímat pro sebe samého. Jinými slovy je Bina rozdělena do dvou částí, části, která si, ať se děje cokokoliv, přeje jen odevzdávat, a druhé části, která bude přijímat, ale jen aby předala Světlo částem pod ní. To znamená, že Zat de Bina přijme pouze proto, aby předalo Světlo Sefirot dole.
Obrázek 6. Parcuf Nekudot de SAG
Problém je zde, že dokonce i když chce Zat de Bina pouze přijímat, aby dávalo, stále chce přijímat. Takže když se objeví tyto masivní touhy pod Taburem, Zat de Bina nemůže odolat. Ale máme zde omezení, které takové přijímání nedovoluje. Po Cimcum Alef (První Omezení) nemůže Malchut přijímat se sebestředným záměrem. Proto jakmile se touha takové síly v Zat de Nekudot de SAG objeví, Malchut se zvedne a umístí se na hranici mezi altruistickými a sobeckými touhami, uprostřed Tifferet, mezi Gar de Bina a Zat de Bina.
Tento akt Malchut se nazývá Cimcum Bet, Druhé Omezení. Podél této linky, nazvané Parsa, je zformována nová hranice pro šíření Světla. Tato hranice byla předtím umístěna v Siumu Galgalty. Zatímco se Světlo předtím bylo schopno šířit pouze dolu do Taburu, i když se snažilo proniknout pod něj, s rozšířením Parcufu Nekudot de SAG pod Tabur sem proniklo Světlo Chasadim a vydláždilo cestu pro šíření Světla Chochma k Parse.
„Místo“ je Sefira (singulár pro Sefirot), uvnitř níž může být vsazena jiná Sefira, menšího rozsahu. Příklad tohoto je Olam Nekudim, uvnitř níž jsou Olamot (světy) ABJA (Acilut, Berija, Jecira, Asija). Náš svět existuje v místě. Pokud byste vyndali absolutně vše, co obsahuje univerzum, zůstalo by místo. Naše omezené mysli to nemohou vnímat, ale je to jednoduše prázdnota, která nemůže být změřena, jelikož je umístěna v jiných dimenzích. Dodatkem k našemu světu existují duchovní světy, které je nemožné vnímat či cítit, protože se vztahují k jiným dimenzím. Poté se objeví Svět Acilut na místě Gar de Bina pod Taburem. Svět Berija je zformován pod Parsou v spodní sekci Tifferet.
Svět Jecira se objeví na místě Sefirot Necach, Hod a Jesod. Svět Asija, jehož poslední část se nazývá náš svět, je zformován na místě Sefiry Malchut.
Jak může být získáno deset Sefirot z pěti: Keter, Chochma, Bina, Zeir Anpin a Malchut? Zeir Anpin je udělán ze šesti Sefirot: Chesed, Gevura, Tifferet, Necach, Hod, Jesod. Pokud jeden místo Zeir Anpinu umístí jeho šest Sefirot, pak spolu s Keterem, Chochmou, Binou a Malchut, bude získáno deset Sefirot. To je důvodem, proč je někdy zmíněno pět nebo deset Sefirot.