Slyšel jsem 1. Elula (28. srpna 1938)

"Ten, který sedí ve svém domě, není jako stojící před Králem." To znamená, že víra musí být taková, aby se člověk stále cítil nacházejícím se před Králem, což vyvolává dokonalou lásku a úctu. A než dosáhne takové víry, nemůže si dovolit pauzu a odpočinek, protože toto je jeho život a žádné jiné odměny místo víry nebude chtít. Nedostatek víry musí být vnímán člověkem natolik, aby se stal zvykem, druhou přirozeností, v míře toho, jak je řečeno: "Vzpomínám na Něho a nemohu spát."

Ale zkušenosti světa hasí pocit nedostatku víry, protože každé potěšení zruší utrpení a bolest. A proto si nepřeje dostávat žádné útěchy ve svém stavu. Je nutné dávat pozor, aby dostávání čehokoliv materiálního nezrušilo aspirace k duchovnímu. A to je možné pouze v případě, že bude litovat, že potěšení tohoto světa hasí jiskry čistých úmyslů, pocit nedostatku duchovnosti. A tato lítost a bolest ho bude chránit a nedovolí ztratit čisté duchovní touhy.