Zaslechl jsem 7 Ševata (18.ledna 1948) v Tel Avivu

Ve světě nesmí byt prázdnota. Protože hlavní pro člověka je přání, které je základem stvoření a pouze jím se dá změřit, jestli je člověk malý nebo velký (katnut nebo gadlut). Proto každý člověk musí mít nějaké přání, k našemu světu nebo k světu duchovnímu. A ten, kdo tato přání postrádá, je považován za mrtvého, neboť celé stvoření je pouze přání, které "vzniklo z ničeho". A vzhledem k tomu, že v něm chybí tento materiál, který je podstatou stvoření, je přirozené, že takový člověk je považován za mrtvě narozeného a jakoby neexistuje.

Proto je zapotřebí, aby člověk měl přání - vždyť je to podstata stvoření. Ale je nutné toto přání zkontrolovat. Jako každý jiný tvor svou povahou cítí, co je pro něho škodlivé, stejně tak my se musíme postarat o to, aby naše přání bylo nasměrováno ke správnému cíli.