85. Plod velkolepého stromu

Baal HaSulam, „Šamati“, článek 85

Slyšel jsem prvního polosvátku Sukot (27. října 1942)

       Je psáno: „Vezměte si v první den plod velkolepého stromu, palmové větve, výhonky stromu hustě listnatého a říční vrby“(Leviticus 23:40).

       Co to je „plod velkolepého stromu“? „Strom“ znamená spravedlivý, kterému se říká „strom v poli“. Plody – jsou to, co rodí strom, tj. plody spravedlivých – jejich dobré činy. A musejí být ozdobami stromu rok co rok, tj. po celý rok: „šest měsíců v myrhové silici a šest měsíců v libé vůni“ (jak je řečeno v „Megilat Ester“) a stačí tomu, kdo chápe.

       Zatímco hříšníci jsou jako „trouchnivina odnášející větrem“.

       Palmové větve (palmové tlapy), dvě dlaně – to jsou dvě písmena hej jména Stvořitele HAVAJAH. První hej (Bina) a druhá hej (Malchut), pomocí kterých se stávají hodni „Zlaté nádoby plné kadidla“.

       Větve, tlapy (kapot) – od slova násilí (kfija), když člověk na sebe násilím přijímá vládu Stvořitele. I když s tím jeho rozum nesouhlasí, postupuje však „nad rozumem“, a tomu se říká „násilné spojení“.

       Palmy (tmarim), od slova strach (more), což znamená zachvění (irya) – jak je řečeno: „Stvořitel to zařídil tak, aby se chvěli před Ním“. A proto se větev palmy nazývá „lulav“.

       Vždyť dokud člověk není poctěn spojením se Stvořitelem, má dvě srdce, což se nazývá „lo-lev“ (není srdce), tj. nezasvěcuje své srdce Stvořiteli. A když už je poctěn vlastností „lo“ (pro Něho) od čehož se stává „srdce Stvořiteli“, potom se nazývá „lulav“.

       A také si musí člověk říct: „Kdy se stanou mé činy podobné činům mých otců“, v důsledku čehož je poctěn stát se „větví stromu svatých praotců“(stejná slova znamenají „výhonek stromu hustě listnatého“) třech větví myrty, nazývané „adasim“.

       Ale spolu s tím, je nutné docílit stavu „větve říční vrby“, které jsou zbavené chuti a vůně. A je nutné být šťastným a radovat se podobnému stavu v práci Stvořitele, i když v ní necítí ani chutě ani vůně. Pouze v takové podobě se nazývá práce „Písmena Jediného Jména“, protože díky ní, se pocítí úplné spojení se Stvořitelem.