Vyslechl jsem v 6. den Truma (12 února 1943)
Je řečeno v Tóře, Acharei Mot (o Jom Kipurim): „Losoval Aaron o dvou obětních kozlech: jeden je pro Stvořitele a druhý je pro nečistou sílu“. V Megillat Esther (o Purimu) je také řečeno: „Losoval, aby stanovil osud“.
Los se používá tam, kde situaci není možné objasnit rozumem, protože rozum není schopen dosáhnout hloubky analýzy a rozhodnout, co je dobře a co je špatně. V takovém případě se neopíráme o rozum, ale losujeme, tj. spoléháme na osud. Tady vidíme, že slovo los se používá pro upozornění, že tento čin je nad rozumem.
V 7. den měsíce Adar se Mojžíš narodil a ve stejný den také zemřel. Název měsíce Adar pochází od slova „adept“ – plášť, o kterém je řečeno u proroka Elijahu: „ A oblékl na něho svůj plášť“. Tento plášť, „aderet sear“ (vlasová pokrývka). „Vlasy“ (sear je souhlasné se slovem bouře) a omezení znamená myšlenky a přání proti duchovní práci, odvádějící pozornost člověka od přibližování se ke Stvořiteli.
Proto je nutné tyto myšlenky a přání překonávat úsilím vůle proti rozumu, i když člověk vidí hodně rozporů v duchovní práci. Musí se ale upevnit v tom, že řízení Stvořitele je pouze dobré a cílem je poskytnout dobro. A proto je řečeno o Mojžíšovi: „Přikryl Mojžíš svoji tvář“, protože viděl všechny rozpory v řízení Stvořitele (proti Jeho jménu „Dobrý, řídící v dobrém“) a upevnil se ve své víře nad rozumem. A protože zavíral oči nad tím, co jeho rozum rozkrýval jako rozpory, „protože se bál uvidět“ a postupoval vírou nad rozumem – „stal se hoden uvidět zjevení Stvořitele“.
Je řečeno Stvořitelem: „Kdo je slepý jako můj otrok a hluchý jako můj anděl“. Zrakem se nazývá rozum, pochopení. Když říkáme vidící, daleko vidí – máme na mysli rozum člověka. Když chápeme, říkáme: „Vidíme“, protože rozum nás tak nutí říct. A proto ten, kdo postupuje nad rozumem, se podobá slepému, jdoucímu naslepo, tj. sám sebe dělá slepým. Stejný tak ten, který si nepřeje slyšet to, co mu vyhledávači (meraglim), špatné myšlenky, vypravují o duchovní práci a Stvořiteli. Kdo to nechce poslouchat se nazývá v duchovní práci hluchý.
Proto Stvořitel říká: „Ten kdo je slepý jako můj otrok a hluchý jako můj anděl“. Jdoucí ke Stvořiteli si říká sám: „Ať moje oči neuvidí a moje uši neuslyší“. Nepřeje si slyšet to, co jej nutí poslouchat rozum a to co slyší jeho uši. Jak je řečeno o Ješua Ben Munovi, že ani jedno, žádná špatná myšlenka nepronikla do jeho uší.
V tomto je význam „aderet sear“, vlasové pokrytí. Protože měl hodně rozporů a omezení v duchovním postupu a každý rozpor se nazývá „vlas“(sear), který roste z nekev, prohloubení ve hlavě. Je to náznak toho, že tyto špatné myšlenky, odvádějící od Stvořitele, mu vrtají díry v hlavě. A pokud je hodně rozporů v duchovní práci znamená to, že má hodně vlasů, což je vlasové pokrytí (aderet sear).
Stejně tak je řečeno u Elišy: „Odešel odtud Elijahu a našel Elišu, syna Shafatova, který oral s dvanácti páry býků, kteří šli před ním, a on sám šel u dvanáctého. A prošel Elijahu kolem něho a oblekl na něho svůj plášť“, tj. aderet. Býci - v hebrejštině bakar, od slova bikoret (ověřit). A 12 hovoří o plné míře, jako 12 hodin nebo 12 měsíců. 12 párů býků je tu proto, že orají pouze v párech, nikoliv samostatně. Toto naznačuje, že člověk už má „searot“(rozpory), se kterými se rodí, „aderet sear“.
Ale u Elišy to bylo od „Josefova rána“(ráno – boker). Jak je řečeno: v ranním světle lidé vyšli se svými osly (osel – chamor, souhlasné se slovem hmota – chomer)“, tj. už dosáhli světla, které se projevuje při vyjasnění protikladů. Protože právě díky protikladům, které se jmenují „bikoret“(ověřit), pokud je přání jít proti rozporům, se rodí světlo. Jak je řečeno: „Přicházejícímu očistit se pomáhá“...
Užitek od vzájemného propojení
Baal HaSulam, „Šamati“, článek 33, „Osud soudného dne a Amana“ (zkráceně)
Je řečeno: „Byl poctěn – stal se spravedlivý, dostal svojí část a část jiného v nebi.
Provinil se – stal se hříšníkem, dostal svojí část a část jiného v pekle“.
Tohle rčení mluví o tom, že člověk pohlcuje do sebe to špatné od celého světa. A proto je stvořen celý svět se spoustou lidí a každý má vlastní myšlenky a názory. A všichni se nacházejí ve stejném světě – schválně, aby každý přebíral myšlenky jiných.
Díky tomuto, člověku směřujícímu k vyššímu světu, vzájemné propojení přinese užitek. Vždyť pokud se přeje vrátit ke Stvořiteli, člověk musí přivést sebe a celý svět k ospravedlnění, protože proniká všemi názory a cizími myšlenkami celého světa.
V tomto je smysl slov: „Provinil se – stal se hříšníkem, dostal svojí část a část jiného v pekle“. Jinými slovy, dokud ještě byl hříšníkem, čemu se říká „vinný“, a měl svojí část nesrovnalosti a cizorodých myšlenek. A kromě toho měl v sobě část jiných z pekla, tj. byl proniknutý všemi názory všech lidi světa.
Proto, když se pak stal spravedlivý, který „ je poctěn“, totiž potom, když se vrátil ke Stvořiteli, převedl sebe a celý svět k ospravedlnění, pak má svoji část a část ostatních v nebi.
Vždyť je povinen přitahovat vyšší světlo taky pro cizorodé myšlenky všech lidi ve světě, protože zapojil do nich a musí je přivést k ospravedlnění. A dělá se to tak, jak je řečeno, právě cestou přitahování vyššího světla na soudy všech.
I když sami nemohou dostat toto světlo, které pro ně přitáhl, protože nemají k tomu připravené kelim, ale on přitahuje taky pro ně.
…A proto potřebujeme tak velký svět se spoustou lidí – aby se každý zapojil do ostatních. Odsud vyplývá, že každý člověk proniká myšlenkami a přáními celého světa. A proto se člověk nazývá „malý svět“.