Proč je napsáno: „Silnou rukou a prolívajícím hněvem budu Já vámi vládnout“. Ale vždyť se říká, že v duchovnu neexistuje násilí? Jak je řečeno: „Neobracel ses na Mě Iakove, protože jsem pro tebe byl břemenem, Izraeli…“ tj., pokud člověk napravil svá přání, pak se práce pro Stvořitele obrací z moc těžké na potěšení a povzbuzení. A pokud se nenapravil, pak „Neobracel ses na Mě Iakove…“ – to znamená, že to není práce pro Stvořitele. (Vysvětlení Magida z Dubny.) Ale pokud je to tak, co znamená - „Silnou rukou budu Já vámi vládnout“?

     Ten kdo opravdu chce pracovat pro Stvořitele, aby se s Ním sloučil v podobnosti vlastností a vstoupil do síní Stvořitele, nedostává tuto možnost ihned. Prošetřuje ho, možná jsou v něm i jiné touhy, než touha splynout se Stvořitelem. A pokud skutečně nemá jiné přání, dovoluje vstoupit.

     A jak prošetřují člověka, zda je v něm pouze jedno přání? Vytváří překážky tím, že posílají cizí myšlenky, cizí lidi, aby zanechal své cesty a postupoval v životě tak, jako ostatní.

     A pokud člověk překoná všechny překážky, které před ním vznikají, prorazí přes ně, a není možné ho zastavit, svést z cesty obyčejnými překážkami, posílá mu pak Stvořitel armády nečistých sil, odpuzující člověka právě od spojení se Stvořitelem a ničeho jiného. A tohle se nazývá - silnou rukou ho Stvořitel odpuzuje. Vždyť pokud Stvořitel neukáže „silnou ruku“ je těžké ho odstrčit, protože má obrovské přání ke spojení se Stvořitelem, pouze k tomu a ne k jiným potěšením.

     Ale toho, v kom není dostatečně velké přání, Stvořitel může odstrčit slabou překážkou - posílá člověku velké přání k něčemu v našem světě. A člověk zanechává duchovní práce a není nutné ho odpuzovat silnou rukou.

     Ale pokud člověk překonává překážky, není pak lehké ho svrhnout z cesty a je možné ho odstrčit pouze silnou rukou. A pokud člověk překonává překážky i silnou rukou Stvořitele a v žádném případě si nepřeje sejít z cesty ke Stvořiteli, přeje si naopak spojení se Stvořitelem, ale cítí, že ho odpuzují, potom člověk říká, že Stvořitel „na něho prolívá svůj hněv“, jinak by mu dovolil vstoupit. A člověku se zdá, že se Stvořitel na něho hněvá, a proto mu nedovoluje vstoupit do Své síně, a spojit se se Stvořitelem.

     Proto před tím, než si člověk přeje pohnout se z místa, a prorazit ke Stvořiteli, není takového stavu, aby si řekl, že se na něj Stvořitel hněvá. Pouze po veškerém odpuzení, pokud neustupuje a opakovaně se snaží sblížit se Stvořitelem, když se mu rozkrývá „silná ruka a hněv“ Stvořitele, pak se realizuje řečené: „Já budu vámi vládnout“. Jelikož pouze díky velkým úsilím se mu rozkrývá vláda Stvořitele a je hoden vstoupit do Jeho síně.