3. ZÁLEŽITOST DUCHOVNÍHO DOSAŽENÍ
Slyšel jsem
Ve světech rozlišujeme mnoho stupňů a rozlišení. Musíme vědět, že vše, co se vztahuje k rozlišením a stupňům, mluví o dosažení duší s ohledem na to, co od světů přijímají. To se drží pravidla, „Co nedosahujeme, neznáme jménem.“ To protože slovo „jméno“ naznačuje dosažení, jako člověk, který pojmenovává nějaký předmět poté, co o něm podle svého dosažení dosáhl.
Proto je realita celkově rozdělena do tří rozlišení s ohledem na duchovní dosažení:
- Acmuto (Jeho Esence)
- Ejn Sof (Nekonečno)
- Duše
1. O Acmuto vůbec nemluvíme. To protože kořen a místo bytostí začíná v Myšlence Stvoření, kde jsou začleněny, jako je psáno, „Konec činu je v počáteční myšlence.“
2. Ejn Sof přináleží Myšlence Stvoření, což je „Jeho touha činit dobro Jeho výtvorům.“ To je považováno za Ejn Sof a je to spojení, existující mezi Acmuto a dušemi. Toto spojení vnímáme ve formě „touha blažit bytosti .“
Ejn Sof je počátek. Nazývá se „Světlo bez Kli (nádoby),“ avšak je tu kořen bytostí, myšleno spojení mezi Stvořitelem a bytostmi, nazývané „Jeho touha činit dobro Jeho výtvorům.“ Tato touha začíná ve světě Ejn Sof a šíří se skrze svět Asija.
3. Duše, což jsou příjemci dobra, které si On přeje dělat.
On se nazývá Ejn Sof, protože to je spojení mezi Acmuto a dušemi, které vnímáme jako „Jeho touha činit dobro Jeho výtvorům.“ Nemáme žádné vyjádření kromě toho spojení touhy těšit se a to je počátkem účastenství a nazývá se to „Světlo bez Kli.“
Avšak začíná zde kořen bytostí, myšleno spojení mezi Stvořitelem a bytostmi, nazývané „Jeho touha činit dobro Jeho výtvorům.“ Tato touha začíná ve světě Ejn Sof a šíří se skrze svět Asija.
Všechny světy jsou samy o sobě považovány za Světlo bez Kli, kde není vyjádření. Jsou rozlišovány jako Acmuto a není v nich dosažení.
Nedivte se, že zde rozeznáváme mnoho rozlišení. To protože jsou tato rozlišení v potenciálu. Poté, když přijdou duše, se tato rozlišení objeví v duších, které přijímají Vrchní Světla podle toho, co napravily a uspořádaly. Tak je duše budou schopny přijmout, každá podle své schopnosti a kvalifikace. A pak se tato rozlišení objeví v aktuální skutečnosti. Avšak zatímco duše nedosahují Vrchního Světla, jsou samy o sobě považovány za Acmuto.
Co se týče duší, které přijímají od světů, jsou světy považovány za Ejn Sof. To protože se toto spojení mezi světy a dušemi, myšleno co světy dávají duším, šíří z Myšlenky Stvoření, což je souvztažnost mezi dušemi a Acmuto.
Toto spojení se nazývá Ejn Sof. Když se modlíme ke Stvořiteli a žádáme Jej o pomoc, a aby nám dal, co chceme, vztahujeme se k rozlišení Ejn Sof. Tam je kořen bytostí, který jim chce udělit rozkoš a potěšení, nazývané „Jeho touha činit dobro Jeho výtvorům.“
Modlitba je ke Stvořiteli, který nás stvořil, a Jeho Jméno je „Jeho touha činit dobro Jeho výtvorům.“ Nazývá se Ejn Sof, protože to mluví o tom, co předchází omezení. A dokonce i po omezení v Něm nenastává změna, jelikož ve Světle není změna a On vždy zůstává s tímto jménem.
Rozmnožení jmen je pouze co se týče přijímajících. Proto první jméno, které se objevilo, tedy kořen bytostí, se nazývá Ejn Sof. A to jméno zůstává nezměněno. Všechna omezení a změny jsou dělány jen s ohledem k přijímajícím, a On vždy nekonečně svítí v prvním jménu, „Jeho touha činit dobro Jeho výtvorům.“
To je proč se modlíme ke Stvořiteli, zvanému Ejn sof, který svítí bez omezení nebo konce. Konec, který se objevuje posloupně, jsou nápravy pro příjemce, takže ti mohou přijmout Jeho Světlo.
Vrchní Světlo je uděláno ze dvou rozlišení: dosahující a dosažené. Vše, co s ohledem ke Světlu říkáme, se týká pouze toho, jak je na dosahujícího učiněn dojem dosaženým. Avšak sami o sobě, myšleno pouze dosahující či pouze dosažené, se nenazývají Ejn Sof. Místo toho je dosažené nazýváno Acmuto a dosahující se nazývají „duše,“ jsouce novým rozlišením, což je část celku. Je nová ve smyslu ve smyslu, že je v ní vtištěna vůle přijímat. A v tom smyslu se tvorba nazývá „existencí z absence.“
Samy jsou všechny světy brány jako prostá jednota a není zde změna v Božskosti. To je významem „Já, Pán, se neměním.“ V Božskosti nejsou Sefirot a Behinot (rozlišení).
Dokonce i nejdůvtipnější pojmenování se nevztahují ke Světlu samotnému, jelikož toto je rozlišení Acmuto, kde není dosažené. Místo toho všechny Sefirot a rozlišení mluví pouze o tom, co v nich člověk dosahuje. To protože Stvořitel chtěl, abychom dosáhli a porozuměli hojnosti jako „Jeho touha činit dobro Jeho výtvorům.“
Abychom dosáhli toho, co On po nás chtěl dosáhnout a pochopit jako „Jeho touha činit dobro Jeho výtvorům,“ udělil nám a stvořil nás s těmito smysly, a tyto smysly dosahují své dojmy z Vrchního Světla.
V souladu s tím nám bylo dáno mnoho rozlišení, jelikož obecný smysl se nazývá „vůle přijímat“ a je rozdělen do mnoha detailů podle míry, do které jsou přijímající schopni přijímat. Tak nacházíme mnoho oddělení a detailů, nazývaných vzestupy a sestupy, expanze a ústup, atd.
Jelikož je vůle přijímat nazývána „bytost“ a „nové rozlišení,“ vyjádření začíná přesně v místě, kde vůle přijímat začíná přijímat dojmy. Mluva je rozlišení, části dojmů. Neboť zde již je korelace mezi Světlem a vůlí přijímat.
To se nazývá „Světlo a Kli.“ Avšak ve Světle není vyjádření bez Kli, jelikož Světlo, které není přijímajícím dosaženo, je považováno za Acmuto, kde je vyjádření zakázáno, jelikož je nedosažitelné, a jak můžeme pojmenovat to, co nedosahujeme?
Z toho se učíme, že když se modlíme ke Stvořiteli, aby nám poslal spásu, vyléčení, a tak dále, jsou tu dvě věci, které bychom měli rozlišovat: 1 - Stvořitel; 2 – To, co se z Něj šíří.
V prvním rozlišení, považovaném za Acmuto, je vyjádření zakázáno, jak jsme řekli výše. V druhém rozlišení, to co se z Něj šíří, což je považováno za Světlo, které se šíří do našich Kelim, myšleno do naší vůle přijímat, to je to, co nazýváme Ejn Sof. To je spojení Stvořitele se stvořeními, jsouce „Jeho touhou činit dobro Jeho výtvorům.“ Na vůli přijímat je pohlíženo jako na expandující Světlo, které nakonec dosáhne vůle přijímat.
Když vůle přijímat přijme expandující Světlo, expandující Světlo se pak nazývá Ejn Sof. Přichází k přijímajícím skrze mnoho krytů, takže je nižší bude schopen přijmout.
Ukazuje se, že všechna rozlišení a změny jsou udělány specificky v příjemci, ve vztahu k tomu, jak je jimi na příjemce učiněn dojem. Avšak musíme rozlišovat záležitost, o které mluvíme. Když mluvíme o rozlišeních ve světech, jsou to potenciální rozlišení. A když příjemce těchto rozlišení dosáhne, nazývají se „skutečná.“
Duchovní dosažení je, když se dosahující a dosažené setkávají, jelikož bez dosažení není v dosaženém forma, jelikož zde není nikdo, kdo by formu dosaženého získal. Proto je toto rozlišení považováno za Acmuto, kde není pro vyjádření prostor. Proto jak můžeme říct, že dosažené má svou vlastní formu?
Můžeme mluvit pouze odtud, kde jsou naše smysly ovlivněny expandujícím Světlem, co je „Jeho touha činit dobro Jeho výtvorům,“ která přichází do rukou příjemců v aktuální skutečnosti.
Podobně když prozkoumáme stůl, náš smysl dotyku cítí něco tvrdého. Také rozlišujeme jeho délku a šířku, vše podle našich smyslů. Avšak to nevyžaduje, že se tak stůl bude jevit někomu, kdo má jiné smysly. Například v očích anděla, když prozkoumá stůl, uvidí jej podle svých smyslů. Pro ohledně anděla nemůžeme určit žádnou formu, jelikož neznáme jeho smysly.
Tak, jelikož nemáme ve Stvořiteli dosažení, nemůžeme říct, jakou formu mají světy z Jeho perspektivy. Dosahujeme světy pouze podle našich smyslů a vjemů, jelikož to byla Jeho vůle, abychom Ho takto dosáhli.
To je významem „Ve Světle není změny.“ Místo toho jsou všechny změny v Kelim, myšleno v našich smyslech. Měříme vše podle naší představivosti. Z toho vyplývá, že pokud mnoho lidí zkoumá jednu duchovní věc, každý ji dosáhne podle své představivosti a smyslů, vidíce takto odlišnou formu.
Dodatkem se bude forma sama měnit v člověku podle jeho výšek a nížek, jako jsme výše řekli, že světlo je Prosté Světlo a všechny změny jsou pouze v přijímajících.
Kéž budeme obdařeni Jeho Světlem a budeme následovat v cestách Stvořitele a Sloužit Mu ne za účelem být odměněni, ale abychom Stvořiteli dávali potěšení a pozvedávali Božskost z prachu. Kéž budeme obdařeni adhezí se Stvořitelem a odhalením Jeho Božskosti Jeho stvořením.