CÍL SKUPINY 2 (1.2)

článek 1, část 2, 1984

Vzhledem k tomu, že člověk je stvořen s nádobou (kli), která se nazývá "sebeláska", nemá proto energii udělat jakýkoliv sebemenší pohyb, pokud nevidí, že mu tento čin přinese prospěch. A bez anulování sebelásky není možné dosáhnout jednoty se Stvořitelem, tj. podobnosti vlastností.

A protože je to v rozporu s naší přirozenosti – je zapotřebí společnost, v níž budou společně představovat velkou sílu, aby anulovali přání dostávat v praxi, protože to se nazývá "zlem", a je překážkou pro dosažení cíle, pro něhož byl člověk stvořen.

Proto se společnost musí zakládat na jedincích se stejným názorem, že toto je nezbytné pro dosažení cíle. Pak se ze všech jedinců vytvoří jedna velká síla, která je schopna se sebou bojovat, protože je každý obsažen v každém. Takovým způsobem bude mít každý silné přání pro dosažení cíle.

A proto, aby byl jeden obsažen v druhém, musí se každý anulovat před druhým.  Realizuje se to tím, že nikdo na svém příteli nevidí chyby, ale vidí jen to dobré. Ten, kdo věří, že je trochu nad svými přáteli, nemůže se s nimi spojit.

Mimo to je během setkání nutné být vážní, abychom neztratili záměr, kvůli kterému jsme se setkali. Ale ze skromnosti, která je velmi důležitá, je vhodné to moc neukazovat navenek, ale uvnitř srdce musí hořet oheň.

Nicméně se musí v průběhu jednání dávat pozor, abychom se neunesli svými projevy a činnostmi, které nevedou k cíli setkání, jímž je dosažení jednoty se Stvořitelem. O dosažení jednoty, viz kniha "Darování Tóry" (hebrejsky Matan Tora- strana 168).

Ale v nepřítomnosti přátel je lepší neukazovat svůj záměr ostatním, a chovat se navenek jako všichni ostatní. O tom je psáno, "projevovat skromnost se svým Stvořitelem". I když je na to vyšší výklad, jednoduchý výklad je také důležitý.

Z tohoto důvodu je žádoucí, aby si byli přátelé stejně rovní, aby se jeden mohl anulovat před druhým. V takové společnosti se musí dbát na to, aby se dovnitř neprosákla lehkomyslnost, protože lehkomyslnost ničí všechno. Ale, jak již bylo uvedeno, měla by to být vnitřní práce každého.

Však v přítomnosti někoho, kdo není členem této společnosti, se nesmí vykazovat žádná důležitost, a navenek být podobnými osobě, která nyní přichází. Jinými slovy, nemluvit o vážných věcech, ale pouze o tom, co je vhodné pro přítomného člověka, který je nyní nazýván "vetřelcem“.